1. ročník (týden 27.4.-1.5.2020)

Hudební teorie

Hudební teorie – Hudební abeceda

 

Hudební teorie – Oktávy

 

Hudební teorie – Notová osnova

 

Hudební teorie – Jak se vyrábí hudební nástroje

 

 

 

Významné osobnosti světové hudby

Antonín Dvořák (1841 – 1904)

 

* Nelahozeves

+ Praha

 

  • narodil se v rodině hospodského a řezníka
  • studoval na pražské varhanické škole
  • dále působil jako violista v orchestru Prozatimního divadla a soukromě vyučoval
  • působil jako varhaník u sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském
  • oženil se s dcerou zlatníka
  • získal rakouské stipendium, ke kterému mu dopomohl J. Brahms
  • Brahms doporučil Dvořáka Simrockovi a ten vydal Slovanské tance a Moravské dvojzpěvy, čímž Dvořákovi zajistil evropskou proslulost
  • cestuje po Evropě jako skladatel a dirigent svých děl
  • obdržel spoustu čestných uznání:
  • Cambridge
  • čestný člen newyorské filharmonické společnosti
  • čestný člen londýnské filharmonické společnosti
  • Řád železné koruny
  • pedagogická činnost
  • od roku 1890 profesorem skladby na pražské konzervatoři
  • žáci: Josef Suk, Vítězslav Novák, Oskar Nedbal, Julius Fučík, Rudolf Karel
  • 1892-95 ředitelem národní konzervatoře v New Yorku
  • Dvořák považován za tvůrce americké národní hudby
  • pohřben v Týnském chrámu (hrálo se Mozartovo Requiem)
  • Otakar Šourek – autor Dvořákova životopisu
  • Jarmil Burghauser – autorem životopisu a katalogu

 

  • 1) 60. léta
  • vzory – Beethoven a Schubert
  • dvě symfonie
  • violoncellový koncert A dur
  • 2) přelom a 70. let
  • novoromantické
  • Lizst a Wagner
  • symfonie Es dur („novoromantická“)
  • 3) 70. léta – období klasicistní
  • vzorem Smetana
  • a 5. symfonie
  • Moravské dvojzpěvy
  • Stabat Mater

   

  • 4) 1878 – 1881 – „slovanské“
  • Dvořák chtěl vytvořit slovanskou hudbu
  • symbolem slovansnosti se mu stal ukrajinský tanec dumka
  • Slovanské tance – 1. řada
  • Slovanské rapsodie
  • Houslový koncert a moll
  • symfonie
  • opera Dimitrij
  • na počátku 80 let má tvůrčí krizi (zemřela mu matka)
  • 5) 2. polovina 80. let
  • píše velké vokálně instrumentální formy
  • vytvoří kantáty, oratoria
  • Svatební košile, Sv. Ludmila, Rekviem
  • opera Jakobín
  • a 8. symfonie
  • cyklus předeher – Příroda, Život a Láska
  • Te deum
  • 6) 1. polovina 90. let – „americké“
  • ovlivněn černošskou a instrumentální hudbou
  • pentatonika
  • symfonie „Z nového světa“
  • smyčcový kvartet F dur „americký“
  • violoncellový koncert h moll
  • sonatina G dur pro housle a klavír
  • vokální cyklus Biblické písně
  • 7) po návratu z USA
  • zejména symfonické básně a opery
  • 4 symfonické básně podle Kytice a 1 pro Gustava Mahlera (Píseň bohatýrská)
  • Čert a Káča, Rusalka, Armida
  • 1896 byl pověřen řízením 1. koncertu filharmonie – hráli se skladby Dvořáka

 

Symfonie

  • 9 symfonií
  • zvaná „Zlonické zvony“
  • F dur
  • D dur – od 6. symfonie je místo scherza furiant
  • d moll – formálně nejsevřenější, vyvrcholení linie, která začala 4. symfonií („malá d moll“)
  • G dur – zvaná „anglická“ – vyšla v Londýně u Novella, premiéra v Praze, připomíná suitu, přirovnávána k Českým luhům a hájům (Smetana)
  • „Z nového světa“ e moll
  • titul je od Dvořáka
  • 1893 premiéra v NY
  • inspirována literaturou, u a 3. věty se uvádí inspirace u Longfellowa – Haiwatha (indián)
  • objevují se zde vlivy černošské hudby, pentatonika, 3. téma z 1. věty je inspirováno písní Swing low, sweet chariot
  • v každé větě se objevují témata předchozích vět
  • věta – pentatonická melodie hraná anglickým rohem, závěr věty: melodii hrají smyčcové nástroje, uzavírá smyčcové kvarteto, melodie je přerušována pauzami, končí čtyřhlasým akordem kontrabasů

 

Orchestrální skladby

  • Scherzo capriccioso, Tři slovanské rapsodie, Slavnostní pochod, Polonéza Es dur, Suita A dur, Česká suita
  • pro smyčcový orchestr – Serenáda E dur
  • Serenáda pro dechy
  • Pražské valčíky – užitková taneční hudba

Koncertní Ouvertury

  • Můj domov, Husitská, cyklus Příroda, Život a Láska (díly V přírodě, Karneval, Othello)

  

Symfonické básně

  • mají pevnou formu
  • rytmus hudby je závislý na rytmu slova
  • v některých pasážích můžeme pozorovat náznaky impresionismu – zvukomalba
  • Píseň bohatýrská (bohatýr = hrdina) – premiéra ve Vídni, dirigent G. Mahler
  • podle Erbenovy Kytice – Vodník, Polednice, Holoubek a Zlatý kolovrat

 

nástrojové koncerty

  • klavírní g moll – psán v komornějším Schumannovském stylu
  • houslový a moll – vzniká ve slovanském období, 3. věta je furiant a do něho je vložená dumka
  • violoncellový h moll
  • propracovaný orchestrální part – označován jako 10. symfonie
  • vzniká v americkém období, v závěru zazní píseň Kéž duch můj sám
  • violoncellový A dur
  • rondo pro violoncello a orchestr – koncertantní charakter
  • Mazurky a romance pro housle a orchestr
  • Rondo a klid – pro violoncello a orchestr

 

Tvorba komorní

  • smyčcový kvartet F dur „americký“ (dvanáctý)
  • 30 skladeb – od sonát a klavírního tria až po komorní kvintety (= smyčcové kvarteto a klavír)
  • 14 smyčcových kvartetů
  • kvartet d moll – na místě scherza je polka
  • kvartet Es dur „slovanský“ – místo scherza je dumka
  • kvintet G dur s kontrabasem

 

Komorní tvorba pro nástroje s klavírem

  • Dumky – klavírní trio
  • Romance
  • housle a klavír – sonatina G dur
  • Romantické kusy

 

Klavírní tvorba

  • cykly z menších skladeb – Silhouetty, Valčíky, Poetické nálady, Humoresky (Ges dur), Z Šumavy, 4ruční Legendy a 4ruční Slovanské tance (2 řady) – později pro orchestr
  • Slovanské tance
  • koncepce tanců, jakou vytvořil J. Brahms v Uherských tancích
  • v 1. díle ST je ze slovanských jen dumka, ostatní tance jsou české

 

Písňové cykly

Cypřiše

Milostné písně

Večerní písně (V. Hálek, zhudebnili i Fibich, Smetana)

Cikánské melodie (A. Heyduk) – píseň Když mě stará matka kolíbala

Biblické písně (podle žalmů ze Starého zákona z Bible kralické) – v době amerického období

 

Sbory

V přírodě – Vítězslav Hálek

Moravské dvojzpěvy

Kantáty, oratoria a mše

Světské kantáty

  • Hymnus – vznikl na básně Dědicové Bílé Hory (V. Hálek)
  • Svatební košile (Erben)
  • Americká vlajka (prapor) – na anglický text, napsáno v rámci příjezdu do Ameriky

Oratoria

  • Stabat Mater
  • vliv Bacha, Händela, Beethovena
  • také části a capella
  • formálně nejsevřenější a nejdokonalejší
  • atmosféra smutku střídající se s dramatickými částmi
  • Svatá Ludmila – na text J. Vrchlického
  • Rekviem – v duchu romantických děl ala Berlioz, Verdi,
  • slovní křížové téma (základem 2. věty Sukovy symfonie Azrael, Martinů – symfonické fantazie
  • Te Deum – k 400. výročí objevení Ameriky

Mše D dur – psáno pro církevní účely – pro varhany, později instrumentována

 

Opery

  • operní tvorba Dvořáka se vytvářela dlouho
  • vrcholná díla:
  • Dimitrij
  • Armida
  • Jakobín
  • Čert a Káča
  • Rusalka
  • Alfred – neuveden, nejwagnerovštější
  • Král a Uhlíř – na námět Oldřich a Božena
  • Řecké pašije
  • Vanda – polská kněžna, pokus o grand operu
  • Smetanovský charakter – Tvrdé palice, Šelma sedlák

 

 

Antonín Dvořák a jeho život

 

Dvořák je jeden z nejhranějších skladatelů světa, což dokazuje video, kde jeden z nejvýznamnějších dirigentů naší doby Gustavo Dudamel, diriguje Stuttgart Radio Symphony Orchestra přímo před papežem a hrají Dvořáka a zní čtvrtá věta „Z nového světa“.

 

Antonín Dvořák

 

Pro někoho „Hera, to je pečení“, pro někoho Humoreska od Antonína Dvořáka

 

Antonín Dvořák