2. ročník (týden 27.4.-1.5.2020)

Hudební teorie

Hudební teorie – Hudební abeceda

Hudební teorie – Oktávy

Hudební teorie – Notová osnova

Hudební teorie – Jak se vyrábí hudební nástroje

Významné osobnosti světové hudby

Antonín Dvořák (1841 – 1904)

* Nelahozeves

+ Praha

• narodil se v rodině hospodského a řezníka
• studoval na pražské varhanické škole
• dále působil jako violista v orchestru Prozatimního divadla a soukromě vyučoval
• působil jako varhaník u sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském
• oženil se s dcerou zlatníka
• získal rakouské stipendium, ke kterému mu dopomohl J. Brahms
• Brahms doporučil Dvořáka Simrockovi a ten vydal Slovanské tance a Moravské dvojzpěvy, čímž Dvořákovi zajistil evropskou proslulost
• cestuje po Evropě jako skladatel a dirigent svých děl
• obdržel spoustu čestných uznání:
• Cambridge
• čestný člen newyorské filharmonické společnosti
• čestný člen londýnské filharmonické společnosti
• Řád železné koruny
• pedagogická činnost
• od roku 1890 profesorem skladby na pražské konzervatoři
• žáci: Josef Suk, Vítězslav Novák, Oskar Nedbal, Julius Fučík, Rudolf Karel
• 1892-95 ředitelem národní konzervatoře v New Yorku
• Dvořák považován za tvůrce americké národní hudby
• pohřben v Týnském chrámu (hrálo se Mozartovo Requiem)
• Otakar Šourek – autor Dvořákova životopisu
• Jarmil Burghauser – autorem životopisu a katalogu

• 1) 60. léta
• vzory – Beethoven a Schubert
• dvě symfonie
• violoncellový koncert A dur
• 2) přelom a 70. let
• novoromantické
• Lizst a Wagner
• symfonie Es dur („novoromantická“)
• 3) 70. léta – období klasicistní
• vzorem Smetana
• a 5. symfonie
• Moravské dvojzpěvy
• Stabat Mater

• 4) 1878 – 1881 – „slovanské“
• Dvořák chtěl vytvořit slovanskou hudbu
• symbolem slovansnosti se mu stal ukrajinský tanec dumka
• Slovanské tance – 1. řada
• Slovanské rapsodie
• Houslový koncert a moll
• symfonie
• opera Dimitrij
• na počátku 80 let má tvůrčí krizi (zemřela mu matka)
• 5) 2. polovina 80. let
• píše velké vokálně instrumentální formy
• vytvoří kantáty, oratoria
• Svatební košile, Sv. Ludmila, Rekviem
• opera Jakobín
• a 8. symfonie
• cyklus předeher – Příroda, Život a Láska
• Te deum
• 6) 1. polovina 90. let – „americké“
• ovlivněn černošskou a instrumentální hudbou
• pentatonika
• symfonie „Z nového světa“
• smyčcový kvartet F dur „americký“
• violoncellový koncert h moll
• sonatina G dur pro housle a klavír
• vokální cyklus Biblické písně
• 7) po návratu z USA
• zejména symfonické básně a opery
• 4 symfonické básně podle Kytice a 1 pro Gustava Mahlera (Píseň bohatýrská)
• Čert a Káča, Rusalka, Armida
• 1896 byl pověřen řízením 1. koncertu filharmonie – hráli se skladby Dvořáka

Symfonie

• 9 symfonií
• zvaná „Zlonické zvony“
• F dur
• D dur – od 6. symfonie je místo scherza furiant
• d moll – formálně nejsevřenější, vyvrcholení linie, která začala 4. symfonií („malá d moll“)
• G dur – zvaná „anglická“ – vyšla v Londýně u Novella, premiéra v Praze, připomíná suitu, přirovnávána k Českým luhům a hájům (Smetana)
• „Z nového světa“ e moll
• titul je od Dvořáka
• 1893 premiéra v NY
• inspirována literaturou, u a 3. věty se uvádí inspirace u Longfellowa – Haiwatha (indián)
• objevují se zde vlivy černošské hudby, pentatonika, 3. téma z 1. věty je inspirováno písní Swing low, sweet chariot
• v každé větě se objevují témata předchozích vět
• věta – pentatonická melodie hraná anglickým rohem, závěr věty: melodii hrají smyčcové nástroje, uzavírá smyčcové kvarteto, melodie je přerušována pauzami, končí čtyřhlasým akordem kontrabasů

Orchestrální skladby

• Scherzo capriccioso, Tři slovanské rapsodie, Slavnostní pochod, Polonéza Es dur, Suita A dur, Česká suita
• pro smyčcový orchestr – Serenáda E dur
• Serenáda pro dechy
• Pražské valčíky – užitková taneční hudba

Koncertní Ouvertury

• Můj domov, Husitská, cyklus Příroda, Život a Láska (díly V přírodě, Karneval, Othello)

Symfonické básně

• mají pevnou formu
• rytmus hudby je závislý na rytmu slova
• v některých pasážích můžeme pozorovat náznaky impresionismu – zvukomalba
• Píseň bohatýrská (bohatýr = hrdina) – premiéra ve Vídni, dirigent G. Mahler
• podle Erbenovy Kytice – Vodník, Polednice, Holoubek a Zlatý kolovrat

nástrojové koncerty

• klavírní g moll – psán v komornějším Schumannovském stylu
• houslový a moll – vzniká ve slovanském období, 3. věta je furiant a do něho je vložená dumka
• violoncellový h moll
• propracovaný orchestrální part – označován jako 10. symfonie
• vzniká v americkém období, v závěru zazní píseň Kéž duch můj sám
• violoncellový A dur
• rondo pro violoncello a orchestr – koncertantní charakter
• Mazurky a romance pro housle a orchestr
• Rondo a klid – pro violoncello a orchestr

Tvorba komorní

• smyčcový kvartet F dur „americký“ (dvanáctý)
• 30 skladeb – od sonát a klavírního tria až po komorní kvintety (= smyčcové kvarteto a klavír)
• 14 smyčcových kvartetů
• kvartet d moll – na místě scherza je polka
• kvartet Es dur „slovanský“ – místo scherza je dumka
• kvintet G dur s kontrabasem

Komorní tvorba pro nástroje s klavírem

• Dumky – klavírní trio
• Romance
• housle a klavír – sonatina G dur
• Romantické kusy

Klavírní tvorba

• cykly z menších skladeb – Silhouetty, Valčíky, Poetické nálady, Humoresky (Ges dur), Z Šumavy, 4ruční Legendy a 4ruční Slovanské tance (2 řady) – později pro orchestr
• Slovanské tance
• koncepce tanců, jakou vytvořil J. Brahms v Uherských tancích
• v 1. díle ST je ze slovanských jen dumka, ostatní tance jsou české

Písňové cykly

Cypřiše

Milostné písně

Večerní písně (V. Hálek, zhudebnili i Fibich, Smetana)

Cikánské melodie (A. Heyduk) – píseň Když mě stará matka kolíbala

Biblické písně (podle žalmů ze Starého zákona z Bible kralické) – v době amerického období

Sbory

V přírodě – Vítězslav Hálek

Moravské dvojzpěvy

Kantáty, oratoria a mše

Světské kantáty

• Hymnus – vznikl na básně Dědicové Bílé Hory (V. Hálek)
• Svatební košile (Erben)
• Americká vlajka (prapor) – na anglický text, napsáno v rámci příjezdu do Ameriky

Oratoria

• Stabat Mater
• vliv Bacha, Händela, Beethovena
• také části a capella
• formálně nejsevřenější a nejdokonalejší
• atmosféra smutku střídající se s dramatickými částmi
• Svatá Ludmila – na text J. Vrchlického
• Rekviem – v duchu romantických děl ala Berlioz, Verdi,
• slovní křížové téma (základem 2. věty Sukovy symfonie Azrael, Martinů – symfonické fantazie
• Te Deum – k 400. výročí objevení Ameriky

Mše D dur – psáno pro církevní účely – pro varhany, později instrumentována

Opery

• operní tvorba Dvořáka se vytvářela dlouho
• vrcholná díla:
• Dimitrij
• Armida
• Jakobín
• Čert a Káča
• Rusalka
• Alfred – neuveden, nejwagnerovštější
• Král a Uhlíř – na námět Oldřich a Božena
• Řecké pašije
• Vanda – polská kněžna, pokus o grand operu
• Smetanovský charakter – Tvrdé palice, Šelma sedlák

Antonín Dvořák a jeho život

Dvořák je jeden z nejhranějších skladatelů světa, což dokazuje video, kde jeden z nejvýznamnějších dirigentů naší doby Gustavo Dudamel, diriguje Stuttgart Radio Symphony Orchestra přímo před papežem a hrají Dvořáka a zní čtvrtá věta „Z nového světa“.

Antonín Dvořák

Pro někoho „Hera, to je pečení“, pro někoho Humoreska od Antonína Dvořáka

Antonín Dvořák