3. ročník (týden 20.-24.4.2020)
Hudební teorie
Hudební teorie – Hudební abeceda
Hudební teorie – Oktávy
Hudební teorie – Notová osnova
Hudební teorie – Jak se vyrábí hudební nástroje
Hudební teorie – kvíz
Významné osobnosti světové hudby
Antonín Dvořák (1841 – 1904)
* Nelahozeves
+ Praha
- narodil se v rodině hospodského a řezníka
- studoval na pražské varhanické škole
- dále působil jako violista v orchestru Prozatimního divadla a soukromě vyučoval
- působil jako varhaník u sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském
- oženil se s dcerou zlatníka
- získal rakouské stipendium, ke kterému mu dopomohl J. Brahms
- Brahms doporučil Dvořáka Simrockovi a ten vydal Slovanské tance a Moravské dvojzpěvy, čímž Dvořákovi zajistil evropskou proslulost
- cestuje po Evropě jako skladatel a dirigent svých děl
- obdržel spoustu čestných uznání:
- Cambridge
- čestný člen newyorské filharmonické společnosti
- čestný člen londýnské filharmonické společnosti
- Řád železné koruny
- pedagogická činnost
- od roku 1890 profesorem skladby na pražské konzervatoři
- žáci: Josef Suk, Vítězslav Novák, Oskar Nedbal, Julius Fučík, Rudolf Karel
- 1892-95 ředitelem národní konzervatoře v New Yorku
- Dvořák považován za tvůrce americké národní hudby
- pohřben v Týnském chrámu (hrálo se Mozartovo Requiem)
- Otakar Šourek – autor Dvořákova životopisu
- Jarmil Burghauser – autorem životopisu a katalogu
- 1) 60. léta
- vzory – Beethoven a Schubert
- dvě symfonie
- violoncellový koncert A dur
- 2) přelom a 70. let
- novoromantické
- Lizst a Wagner
- symfonie Es dur („novoromantická“)
- 3) 70. léta – období klasicistní
- vzorem Smetana
- a 5. symfonie
- Moravské dvojzpěvy
- Stabat Mater
- 4) 1878 – 1881 – „slovanské“
- Dvořák chtěl vytvořit slovanskou hudbu
- symbolem slovansnosti se mu stal ukrajinský tanec dumka
- Slovanské tance – 1. řada
- Slovanské rapsodie
- Houslový koncert a moll
- symfonie
- opera Dimitrij
- na počátku 80 let má tvůrčí krizi (zemřela mu matka)
- 5) 2. polovina 80. let
- píše velké vokálně instrumentální formy
- vytvoří kantáty, oratoria
- Svatební košile, Sv. Ludmila, Rekviem
- opera Jakobín
- a 8. symfonie
- cyklus předeher – Příroda, Život a Láska
- Te deum
- 6) 1. polovina 90. let – „americké“
- ovlivněn černošskou a instrumentální hudbou
- pentatonika
- symfonie „Z nového světa“
- smyčcový kvartet F dur „americký“
- violoncellový koncert h moll
- sonatina G dur pro housle a klavír
- vokální cyklus Biblické písně
- 7) po návratu z USA
- zejména symfonické básně a opery
- 4 symfonické básně podle Kytice a 1 pro Gustava Mahlera (Píseň bohatýrská)
- Čert a Káča, Rusalka, Armida
- 1896 byl pověřen řízením 1. koncertu filharmonie – hráli se skladby Dvořáka
Symfonie
- 9 symfonií
- zvaná „Zlonické zvony“
- F dur
- D dur – od 6. symfonie je místo scherza furiant
- d moll – formálně nejsevřenější, vyvrcholení linie, která začala 4. symfonií („malá d moll“)
- G dur – zvaná „anglická“ – vyšla v Londýně u Novella, premiéra v Praze, připomíná suitu, přirovnávána k Českým luhům a hájům (Smetana)
- „Z nového světa“ e moll
- titul je od Dvořáka
- 1893 premiéra v NY
- inspirována literaturou, u a 3. věty se uvádí inspirace u Longfellowa – Haiwatha (indián)
- objevují se zde vlivy černošské hudby, pentatonika, 3. téma z 1. věty je inspirováno písní Swing low, sweet chariot
- v každé větě se objevují témata předchozích vět
- věta – pentatonická melodie hraná anglickým rohem, závěr věty: melodii hrají smyčcové nástroje, uzavírá smyčcové kvarteto, melodie je přerušována pauzami, končí čtyřhlasým akordem kontrabasů
Orchestrální skladby
- Scherzo capriccioso, Tři slovanské rapsodie, Slavnostní pochod, Polonéza Es dur, Suita A dur, Česká suita
- pro smyčcový orchestr – Serenáda E dur
- Serenáda pro dechy
- Pražské valčíky – užitková taneční hudba
Koncertní Ouvertury
- Můj domov, Husitská, cyklus Příroda, Život a Láska (díly V přírodě, Karneval, Othello)
Symfonické básně
- mají pevnou formu
- rytmus hudby je závislý na rytmu slova
- v některých pasážích můžeme pozorovat náznaky impresionismu – zvukomalba
- Píseň bohatýrská (bohatýr = hrdina) – premiéra ve Vídni, dirigent G. Mahler
- podle Erbenovy Kytice – Vodník, Polednice, Holoubek a Zlatý kolovrat
nástrojové koncerty
- klavírní g moll – psán v komornějším Schumannovském stylu
- houslový a moll – vzniká ve slovanském období, 3. věta je furiant a do něho je vložená dumka
- violoncellový h moll
- propracovaný orchestrální part – označován jako 10. symfonie
- vzniká v americkém období, v závěru zazní píseň Kéž duch můj sám
- violoncellový A dur
- rondo pro violoncello a orchestr – koncertantní charakter
- Mazurky a romance pro housle a orchestr
- Rondo a klid – pro violoncello a orchestr
Tvorba komorní
- smyčcový kvartet F dur „americký“ (dvanáctý)
- 30 skladeb – od sonát a klavírního tria až po komorní kvintety (= smyčcové kvarteto a klavír)
- 14 smyčcových kvartetů
- kvartet d moll – na místě scherza je polka
- kvartet Es dur „slovanský“ – místo scherza je dumka
- kvintet G dur s kontrabasem
Komorní tvorba pro nástroje s klavírem
- Dumky – klavírní trio
- Romance
- housle a klavír – sonatina G dur
- Romantické kusy
Klavírní tvorba
- cykly z menších skladeb – Silhouetty, Valčíky, Poetické nálady, Humoresky (Ges dur), Z Šumavy, 4ruční Legendy a 4ruční Slovanské tance (2 řady) – později pro orchestr
- Slovanské tance
- koncepce tanců, jakou vytvořil J. Brahms v Uherských tancích
- v 1. díle ST je ze slovanských jen dumka, ostatní tance jsou české
Písňové cykly
Cypřiše
Milostné písně
Večerní písně (V. Hálek, zhudebnili i Fibich, Smetana)
Cikánské melodie (A. Heyduk) – píseň Když mě stará matka kolíbala
Biblické písně (podle žalmů ze Starého zákona z Bible kralické) – v době amerického období
Sbory
V přírodě – Vítězslav Hálek
Moravské dvojzpěvy
Kantáty, oratoria a mše
Světské kantáty
- Hymnus – vznikl na básně Dědicové Bílé Hory (V. Hálek)
- Svatební košile (Erben)
- Americká vlajka (prapor) – na anglický text, napsáno v rámci příjezdu do Ameriky
Oratoria
- Stabat Mater
- vliv Bacha, Händela, Beethovena
- také části a capella
- formálně nejsevřenější a nejdokonalejší
- atmosféra smutku střídající se s dramatickými částmi
- Svatá Ludmila – na text J. Vrchlického
- Rekviem – v duchu romantických děl ala Berlioz, Verdi,
- slovní křížové téma (základem 2. věty Sukovy symfonie Azrael, Martinů – symfonické fantazie
- Te Deum – k 400. výročí objevení Ameriky
Mše D dur – psáno pro církevní účely – pro varhany, později instrumentována
Opery
- operní tvorba Dvořáka se vytvářela dlouho
- vrcholná díla:
- Dimitrij
- Armida
- Jakobín
- Čert a Káča
- Rusalka
- Alfred – neuveden, nejwagnerovštější
- Král a Uhlíř – na námět Oldřich a Božena
- Řecké pašije
- Vanda – polská kněžna, pokus o grand operu
- Smetanovský charakter – Tvrdé palice, Šelma sedlák
Antonín Dvořák a jeho život
Dvořák je jeden z nejhranějších skladatelů světa, což dokazuje video, kde jeden z nejvýznamnějších dirigentů naší doby Gustavo Dudamel, diriguje Stuttgart Radio Symphony Orchestra přímo před papežem a hrají Dvořáka a zní čtvrtá věta „Z nového světa“.
Antonín Dvořák
Pro někoho „Hera, to je pečení“, pro někoho Humoreska od Antonína Dvořáka
Antonín Dvořák