Hra na varhany
Pedagogové vyučující tento předmět
Klasické varhany, nazvané též ,,královský nástroj“, jsou největším hudebním nástrojem, který ovládá jeden hudebník. Vzhledem ke své konstrukci – hracího stolu, který má jednu až pět klaviatur, zvaných manuály, manuál pro hru nohama, zvaný pedál a hrací skříň, ve které jsou píšťaly a veškerá potřebná zařízení ke tvorbě tónů – nabízí hráči velké možnosti v interpretaci jak starých tak nových stylů. Hrací stůl a hrací skříň jsou vzájemně propojeny tak, že hráč – varhaník ovládáním manuálů a pedálu s vhodným nastavením varhanních registrů (pro jednotlivé manuály a pedál, také spojky na propojení mezi manuály i pedálem) je schopen hudebně, s vypracovanou technikou hry, vyjádřit své emoce interpretací varhanních skladeb různých stylů a žánrů. Tento nástroj poskytuje hráči nepřeberné množství možností, jak se hudebně vyjádřit. Varhany jsou jako sólový i doprovodný hudební nástroj využívány zejména v kostelech a koncertních síních. V současné době, počátkem 21. století, se hodně rozšířily a našly uplatnění digitální varhany. Digitální varhany nemají hrací skříň s píšťalami, ale ve svém hracím stole mají zabudovány reproduktory přenášející zvuk – elektronickou napodobeninu klasických píšťalových varhan. Zvuk se dá ještě zesílit a upravit přídavnou aparaturou. Tento nástroj se uplatňuje převážně jako cvičný (díky svým rozměrům), ale i jako koncertní. Hra na varhany v podstatě supluje orchestr. Je to dáno velkým výběrem zvuků a jejich kombinací za pomocí rejstříků – registrů. Pro ovládání varhan je tedy nezbytná manuálová příprava na kladívkovém klavíru, kde se buduje technika hry na klávesové nástroje a smysl pro přednes hudebních skladeb. Ovládání rukou usnadňuje hru na varhany při zapojení pedálu, který má v náročnějších a koncertních skladbách samostatnou linku (varhaník čte notový zápis ze tří řádků).
